Nakladatelství Epika > underground
> dilo
Underground
Metropolis - kapitola 5.
Vloženo: 22.02.2006 14:16 | zobrazeno: 4415x
| kritik: 0
Po pár dnech byl Honza znova povolán do akce. Tentokrát se jednalo o gigantického hada, který ohrožoval lidi přímo na Václavském náměstí. Svíjel se a prskal jakousi kyselinu. Spolu s Honzou přišla na místo Ivana, která byla patrně specialistkou na podivná zvířata. Odlákala hada na prostřední travnatý pás, Honza se zatím připravil a vysypal do hada celý zásobník střel dum-dum. Hadova hlava se doslova rozprskla do trávy. Ivana ještě zkontrolovala, zda hadovi přestalo tepat srdce.
„Je to dobré, je po něm.“
„To je snad jasné, Ivano. Bez hlavy toho moc nenadělá.“
„Což není zdaleka tak jisté. Někteří mají další mozek uprostřed těla.“
„Jako dinosauři?“
„U dinosaurů je to jen domněnka, u těchhle potvor to bývá fakt.“
Uklízeči sebrali zbytky hadova těla, Honza a Ivana jeli s nimi na základnu, aby si vyslechli pochvalu od šéfa. Ten byl neobvykle zachmuřený.
„Dobrá práce, mládeži. Agente Vorle, pamatujete se na toho skřeta?“
„Jistě. Ta sekera byla opravdu impozantní.“
„Natočila ho televize a bude to dnes vysílat, aby to lidi viděli na vlastní oči. Přestože mám značné fondy, nepodařilo se mi je tentokrát uplatit. Potřebuji dobrovolníka, který pronikne do studia a vysílání překazí.“
„To je ovšem jiné kafe,“ konstatoval Honza.
„Podívejte, agente, vy a slečna Horká se dobře znáte a oba jste velice schopní. Můžu vám zajistit všestrannou datovou podporu, náš počítač už zahákoval televizní síť a je připraven ji ovládnout. Prostě jim ustřihneme signál. Po vás chci, abyste se postarali o záznamová média, která jsou mimo dosah počítače. Máte oprávnění k přímému fyzickému kontaktu s pracovníky televize, policie byla informována a pokládá vaši intervenci za záležitost národní bezpečnosti. Tak co? Půjdete do toho? Zaplatím vám klidně milion eur, televizi obvykle dáváme víc.“
Honza i Ivana stáli v Šímově kanceláři a dívali se na svého šéfa s pokleslými čelistmi.
„No tak, nedělejte drahoty. Za půl melounu ta trocha rizika stojí. Sedněte do auta a vyrazte na Barrandov. Asistenti vás navedou, normálně tam vlítněte a uspořádejte bengál. Možná pak budou na vlastní oči vysílat váš zásah, ale to mi nevadí.“
Nafasovali speciální pistole s uspávacími náboji, na obličeje si natáhli masky, černé datové brýle přes ně a dodávka agentury vyrazila. Honza cítil nával adrenalinu v žilách. Ivana se asi cítila podobně, nedávala však nic najevo.
Vrátnicí prošli bez problémů, falešné průkazy BIS zafungovaly, veškeré bezpečnostní programy ochranky byly dezinformovány, stačilo vyjít do prvního patra a pod dohledem asistentů navštívit redakci. Cestou uspali pár jedinců, kteří se chtěli prát. Redaktor seděl v křesle a nechápavě pozoroval oba agenty.
„Co tu chcete?“
„Dejte nám veškeré materiály pro dnešní vysílání pořadu ‚Na vlastní oči.‘ Máme nejvyšší oprávnění. Pokud budete vzdorovat…“
Honza ukázal na redaktora pistolí, Ivana si zahrála na karate a nohou rozbila dřevěnou židli u stolu. Redaktor v mrákotách předal Honzovi dvě kazety.
„Říkal jsem veškeré materiály,“ řekl Honza důrazně a praštil pěstí do stolu.
Další kazeta putovala do jeho rukou. V tom okamžiku vypadl v celé budově proud. Agenti se sebrali a bez problémů budovu opustili.
Pořad se nevysílal. Dokonce se po několik hodin nevysílalo vůbec. Nejsledovanější televize měla podruhé za svoji existenci černé obrazovky.
Šíma byl spokojený. Mlčky si vyslechl hlášení agentů a osobně odnesl kazety se záznamem řádění skřeta do spalovny. Bezejmenná agentura z Letné nestrpěla žádný odpor.
„Je to dobré, je po něm.“
„To je snad jasné, Ivano. Bez hlavy toho moc nenadělá.“
„Což není zdaleka tak jisté. Někteří mají další mozek uprostřed těla.“
„Jako dinosauři?“
„U dinosaurů je to jen domněnka, u těchhle potvor to bývá fakt.“
Uklízeči sebrali zbytky hadova těla, Honza a Ivana jeli s nimi na základnu, aby si vyslechli pochvalu od šéfa. Ten byl neobvykle zachmuřený.
„Dobrá práce, mládeži. Agente Vorle, pamatujete se na toho skřeta?“
„Jistě. Ta sekera byla opravdu impozantní.“
„Natočila ho televize a bude to dnes vysílat, aby to lidi viděli na vlastní oči. Přestože mám značné fondy, nepodařilo se mi je tentokrát uplatit. Potřebuji dobrovolníka, který pronikne do studia a vysílání překazí.“
„To je ovšem jiné kafe,“ konstatoval Honza.
„Podívejte, agente, vy a slečna Horká se dobře znáte a oba jste velice schopní. Můžu vám zajistit všestrannou datovou podporu, náš počítač už zahákoval televizní síť a je připraven ji ovládnout. Prostě jim ustřihneme signál. Po vás chci, abyste se postarali o záznamová média, která jsou mimo dosah počítače. Máte oprávnění k přímému fyzickému kontaktu s pracovníky televize, policie byla informována a pokládá vaši intervenci za záležitost národní bezpečnosti. Tak co? Půjdete do toho? Zaplatím vám klidně milion eur, televizi obvykle dáváme víc.“
Honza i Ivana stáli v Šímově kanceláři a dívali se na svého šéfa s pokleslými čelistmi.
„No tak, nedělejte drahoty. Za půl melounu ta trocha rizika stojí. Sedněte do auta a vyrazte na Barrandov. Asistenti vás navedou, normálně tam vlítněte a uspořádejte bengál. Možná pak budou na vlastní oči vysílat váš zásah, ale to mi nevadí.“
Nafasovali speciální pistole s uspávacími náboji, na obličeje si natáhli masky, černé datové brýle přes ně a dodávka agentury vyrazila. Honza cítil nával adrenalinu v žilách. Ivana se asi cítila podobně, nedávala však nic najevo.
Vrátnicí prošli bez problémů, falešné průkazy BIS zafungovaly, veškeré bezpečnostní programy ochranky byly dezinformovány, stačilo vyjít do prvního patra a pod dohledem asistentů navštívit redakci. Cestou uspali pár jedinců, kteří se chtěli prát. Redaktor seděl v křesle a nechápavě pozoroval oba agenty.
„Co tu chcete?“
„Dejte nám veškeré materiály pro dnešní vysílání pořadu ‚Na vlastní oči.‘ Máme nejvyšší oprávnění. Pokud budete vzdorovat…“
Honza ukázal na redaktora pistolí, Ivana si zahrála na karate a nohou rozbila dřevěnou židli u stolu. Redaktor v mrákotách předal Honzovi dvě kazety.
„Říkal jsem veškeré materiály,“ řekl Honza důrazně a praštil pěstí do stolu.
Další kazeta putovala do jeho rukou. V tom okamžiku vypadl v celé budově proud. Agenti se sebrali a bez problémů budovu opustili.
Pořad se nevysílal. Dokonce se po několik hodin nevysílalo vůbec. Nejsledovanější televize měla podruhé za svoji existenci černé obrazovky.
Šíma byl spokojený. Mlčky si vyslechl hlášení agentů a osobně odnesl kazety se záznamem řádění skřeta do spalovny. Bezejmenná agentura z Letné nestrpěla žádný odpor.
Kritiky
Copyright © 2002 - 2017 EPIKA / Vytvořil Jan Medek