Nakladatelství Epika > underground
> dilo
Underground
Metropolis - kapitola 26.
Vloženo: 15.03.2006 16:38 | zobrazeno: 3380x
| kritik: 0
„Ty jsi Devana?“ zeptal se Honza zbytečně.
„Ano, to tě to tak děsí? Tví předkově mě kdysi uctívali jako bohyni lovu, proto jsem za tebou přišla jako lovkyně Dina.“
„Mí předkové? Češi?“
„Ano.“
„Takže ty víš, odkud pocházím?“
„Ano, vím to, Honzo.“
„To… to je zvláštní. Člověk nepotkává bohyni každý den.“
„Vlastně nejsem tak úplně bohyně. Skutečný Bůh je jen jeden. Demiurg, Stvořitel a Pán všehomírů. Skutečná bohyně by jistě nepřehlédla nebezpečného mága Drenevana, který ti způsobil velkou bolest.“
„Takže Višita…“
„Je můj kolega. Opravdu se nemáme příliš rádi. Honzo, naše role ve světě je poněkud zvláštní, jsi dost silný, abys ji pochopil?“
„To nevím.“
„My přitváříme světy tak, aby na nich byl možný rozumný život. Připravíme výchozí podmínky a necháme lidi, nebo jiné rozumné tvory, aby v těchto podmínkách žili. Chápej: jsme ve svém vysokém stupni vývoje tak sami, že si musíme nějak zajistit zábavu.“
„Takže takhle to je? My jsme jen nějaká reality show?“
„I tak by se to dalo říci.“
„Takže všechno je jen hra?“
„Ne, Honzo, je to život. Pravý život se vším, co k němu přináleží. Povznesli jsme svými zásahy kulturu lidí. Bez nás byste asi stále byli jen opice, které se navzájem mlátí klacky. Pronikli jsme do mnohých vesmíru a vytvořili podmínky pro život na mnohých planetách. Lidem vašeho světa a doby se podařilo ukrást nám naši technologii cestování mezi dimenzemi. Pozorovali jsme to s jistou nadějí: rodila se nová možná vývojová větev lidstva. Jenže oni kromě technologie převzali i náš smysl života. Začali pro své potěšení stěhovat do vašeho světa obludy, které tam nepatřily. Pak ses však objevil ty a spolu se svými kolegy agenty učinil tomuto zneužití techniky přítrž.
Byl jsi postižený napadením příšerou, která byla vytvořena jako mutant specielně pro tento svět. Vydal ses neohroženě do tohoto světa, abys našel lék. Nemůžeš se nám divit, že jsme takovou výpravu náležitě sledovali. Jak se osvědčí člověk ze světa technické civilizace v prostředí středověku? Opravdu velká pozornost byla věnována tvé pouti. A ty jsi obstál. Dokázal ses přizpůsobit a dokonce proniknout mezi intelektuální elitu tohoto světa, stal ses čarodějem. Velmi dobrým čarodějem. Toto zjištění vlévá novu naději do našich skeptických myšlenek o světě, ze kterého pocházíš. Ještě není zmařena síla a odvaha, váš svět může překonat současné obtíže a najít si novou perspektivní cestu.
My jsme nikdy nezničili žádnou námi založenou civilizaci, vždy jsme ji sledovali až do konce jejích dnů a budeme tak činit i nadále. Každé oddálení konce rozumného druhu pro nás znamená jisté zadostiučinění. Nesnažili jsme se nadarmo.“
„Takže náš svět, Středozem, tento svět a mnohé další, to všechno je vaše dílo?“
„Ano. A mnohé další. Produkujeme impulsy a sledujeme reakce. Nade vše je nám drahý každý život. Pokud rozumní tvorové v námi zamýšlené svobodě jednají v duchu našeho záměru, jsme šťastní.“
„Ale můžete do života lidí zasahovat. Mohli byste ovlivnit i náš svět ohrožený terorismem a sobectvím?“
„Mohli a taky ho ovlivňujeme. Naše impulsy však musí být nenápadné a minimální. Co by to mělo za smysl, kdyby byl váš život zcela v rukou nějakých bohů? Stálo by za to žít? Stálo by za to překonávat překážky? Jen málokdy vystoupíme ze zákulisí a prohlásíme se otevřeně před lidmi. Tobě se takového privilegia dostalo. Zasloužil sis znát pravdu po tom všem, co jsi musel prožít. Máš svobodu. Můžeš zůstat v tomto světě, můžeš se vrátit zpět do světa původního. Dokonce teď dostáváš příležitost stát se jedním z nás. Není to zase tak technicky náročné zajistit lidské duši život v našem prostředí, je-li tato duše dostatečně silná.“
„Takže posmrtný život existuje?“
„Existuje. Je ale úplně jiný, než si představujete. Jde o úplně novou dimenzi, která není pro mozek primáta pochopitelná. Naše rasa dosáhla svobody žít v těle nebo mimo tělo podle svého momentálního uvážení. Je to jistá osobní oběť, přenést se do hmotného těla. Lepší je vše pozorovat z povzdálí. My však do světů vstupujeme, protože máme své světy rádi. Dobře si rozmysli, jak chceš nadále žít. Nyní tě opustím, projdu multidimenzionální bránou a odejdu z tohoto světa. Za nějaký čas tě vyhledám. Budeš-li chtít, brány světů se ti otevřou. Jdi v pokoji.“
Devana zmizela v záblesku světla, dav kolem Honzy stál v nábožné úctě. Mnozí asi nepochopili poselství své bohyně. Viděli ji však na vlastní oči a na vlastní oči viděli člověka, který s ní rozmlouval. Honza se stal nejváženějším mágem království a celého Západního světa.
„Ano, to tě to tak děsí? Tví předkově mě kdysi uctívali jako bohyni lovu, proto jsem za tebou přišla jako lovkyně Dina.“
„Mí předkové? Češi?“
„Ano.“
„Takže ty víš, odkud pocházím?“
„Ano, vím to, Honzo.“
„To… to je zvláštní. Člověk nepotkává bohyni každý den.“
„Vlastně nejsem tak úplně bohyně. Skutečný Bůh je jen jeden. Demiurg, Stvořitel a Pán všehomírů. Skutečná bohyně by jistě nepřehlédla nebezpečného mága Drenevana, který ti způsobil velkou bolest.“
„Takže Višita…“
„Je můj kolega. Opravdu se nemáme příliš rádi. Honzo, naše role ve světě je poněkud zvláštní, jsi dost silný, abys ji pochopil?“
„To nevím.“
„My přitváříme světy tak, aby na nich byl možný rozumný život. Připravíme výchozí podmínky a necháme lidi, nebo jiné rozumné tvory, aby v těchto podmínkách žili. Chápej: jsme ve svém vysokém stupni vývoje tak sami, že si musíme nějak zajistit zábavu.“
„Takže takhle to je? My jsme jen nějaká reality show?“
„I tak by se to dalo říci.“
„Takže všechno je jen hra?“
„Ne, Honzo, je to život. Pravý život se vším, co k němu přináleží. Povznesli jsme svými zásahy kulturu lidí. Bez nás byste asi stále byli jen opice, které se navzájem mlátí klacky. Pronikli jsme do mnohých vesmíru a vytvořili podmínky pro život na mnohých planetách. Lidem vašeho světa a doby se podařilo ukrást nám naši technologii cestování mezi dimenzemi. Pozorovali jsme to s jistou nadějí: rodila se nová možná vývojová větev lidstva. Jenže oni kromě technologie převzali i náš smysl života. Začali pro své potěšení stěhovat do vašeho světa obludy, které tam nepatřily. Pak ses však objevil ty a spolu se svými kolegy agenty učinil tomuto zneužití techniky přítrž.
Byl jsi postižený napadením příšerou, která byla vytvořena jako mutant specielně pro tento svět. Vydal ses neohroženě do tohoto světa, abys našel lék. Nemůžeš se nám divit, že jsme takovou výpravu náležitě sledovali. Jak se osvědčí člověk ze světa technické civilizace v prostředí středověku? Opravdu velká pozornost byla věnována tvé pouti. A ty jsi obstál. Dokázal ses přizpůsobit a dokonce proniknout mezi intelektuální elitu tohoto světa, stal ses čarodějem. Velmi dobrým čarodějem. Toto zjištění vlévá novu naději do našich skeptických myšlenek o světě, ze kterého pocházíš. Ještě není zmařena síla a odvaha, váš svět může překonat současné obtíže a najít si novou perspektivní cestu.
My jsme nikdy nezničili žádnou námi založenou civilizaci, vždy jsme ji sledovali až do konce jejích dnů a budeme tak činit i nadále. Každé oddálení konce rozumného druhu pro nás znamená jisté zadostiučinění. Nesnažili jsme se nadarmo.“
„Takže náš svět, Středozem, tento svět a mnohé další, to všechno je vaše dílo?“
„Ano. A mnohé další. Produkujeme impulsy a sledujeme reakce. Nade vše je nám drahý každý život. Pokud rozumní tvorové v námi zamýšlené svobodě jednají v duchu našeho záměru, jsme šťastní.“
„Ale můžete do života lidí zasahovat. Mohli byste ovlivnit i náš svět ohrožený terorismem a sobectvím?“
„Mohli a taky ho ovlivňujeme. Naše impulsy však musí být nenápadné a minimální. Co by to mělo za smysl, kdyby byl váš život zcela v rukou nějakých bohů? Stálo by za to žít? Stálo by za to překonávat překážky? Jen málokdy vystoupíme ze zákulisí a prohlásíme se otevřeně před lidmi. Tobě se takového privilegia dostalo. Zasloužil sis znát pravdu po tom všem, co jsi musel prožít. Máš svobodu. Můžeš zůstat v tomto světě, můžeš se vrátit zpět do světa původního. Dokonce teď dostáváš příležitost stát se jedním z nás. Není to zase tak technicky náročné zajistit lidské duši život v našem prostředí, je-li tato duše dostatečně silná.“
„Takže posmrtný život existuje?“
„Existuje. Je ale úplně jiný, než si představujete. Jde o úplně novou dimenzi, která není pro mozek primáta pochopitelná. Naše rasa dosáhla svobody žít v těle nebo mimo tělo podle svého momentálního uvážení. Je to jistá osobní oběť, přenést se do hmotného těla. Lepší je vše pozorovat z povzdálí. My však do světů vstupujeme, protože máme své světy rádi. Dobře si rozmysli, jak chceš nadále žít. Nyní tě opustím, projdu multidimenzionální bránou a odejdu z tohoto světa. Za nějaký čas tě vyhledám. Budeš-li chtít, brány světů se ti otevřou. Jdi v pokoji.“
Devana zmizela v záblesku světla, dav kolem Honzy stál v nábožné úctě. Mnozí asi nepochopili poselství své bohyně. Viděli ji však na vlastní oči a na vlastní oči viděli člověka, který s ní rozmlouval. Honza se stal nejváženějším mágem království a celého Západního světa.
Kritiky
Copyright © 2002 - 2017 EPIKA / Vytvořil Jan Medek