úvod | literární mosty | soutěž Textík | underground | projekty | evidence výrobků
registrace | přihlášení
Nakladatelství Epika > underground > dilo

Underground

123 děl | 0 kritik
Středočeský kraj
Přihlášen: 31.08.2010 22:01


Karty nelžou






Vloženo: 31.08.2010 22:01 | zobrazeno: 1439x | kritik: 0  
„Karty nelžou.“

Řekla stará Janáčková, a měla pravdu. Co mi řekla, sedělo jako hrnec na zadek, a svý tři stovky si poctivě vydělala. Navíc měla diář plný na tři měsíce dopředu, ženský se k ní neustále vracely, a ty nejbližší kamarádky ji dokonce donutily, aby si na své umění pořídila živnostňák. A tak z ní k důchodu byla čarodějnice se vším všudy. Zkoumavě se na mne podívala a dodala:

„Tobě by to šlo taky.“

„Jak to poznáte?“

„Protože se mi koukáš celou dobu upřímně do očí.“

Nevím, jestli to mé koukání nebyl spíš následek krátkozrakosti a brýlí roky ukrytých v šuplíku, ale udělala mi radost. Pro karty mám slabost, a těch vykládacích už mám slušnou sbírku. A poradila, ať to zkouším, a hlavně na známých, od těch budu vědět, jestli to vychází, a naučím se významy jednotlivých karet dávat do souvislostí. A tak jsem udělala, jak mi radila, a začala se s pomocí příručky školit na kamarádkách.

Hned u té první jsem měla úspěch. Nevadilo jí, že občas listuju knížkou, protože, co jsem jí vyložila, byla pravda pravdoucí. Jen naposled, viděla jsem tam nebezpečí nevěry, a Hanička začala zkoumat, kdo že to okolo jejího Honzíka brousí. Honzíka milovala k zbláznění, a my jsme jim tu velkou lásku všichni přáli. Navíc Hanička byla, jak to říct, hodně kontaktní osoba. Pořád svého Honzíka pusinkovala, a pusinkovala i mně, když jsem přišla na kafe. Ještě v pondělí mi říkala, jak je ráda, že jsou spolu už dva roky, a jaký to asi bude krásný, když spolu budou dvacet let. To bylo v pondělí. Ve sředu jí Honzík přistihl s nějakým páskem, a ve čtvrtek už spolu bydleli v nově pronajatém bytě. Honzíkovi zbyly akorát oči pro pláč a její dluhy. A já jsem jí tu novou lásku nevěřila, protože nemůžete milovat až za hrob jeden den jednoho, a druhý den někoho jiného.

Navíc jsem se dozvěděla, že ten nový jí vykládal, že je něčeho ředitel, a Hanička, která není dnešní, si nechala ukázat vizitku, a na ní stálo, že je asi ředitel zeměkoule, protože za dva dny byla ruka v rukávě. Tak to by asi bylo k té nevěře, co jsem v kartách viděla.

A pak mi včera přišla sms a tam stálo:

„Berunko moje, vyložila bys mi karty?“
A mně se nikam nechtělo, protože jsem marod, a navíc mám na ni za tu prodejnou lásku vztek, a tak jsem odepsala:

„Co tě trápí?“

Vzápětí přišla odpověď:

„Že jsem kráva pitomá, posrala jsem, co jsem mohla, a chci se vrátit k Honzovi.“

Nedalo se odmítnout, byla v nouzi, a tak jsem jí slíbila, že se na to mrknu večer a pak jí napíšu. Tak jsem si udělala chvilku, sedla ke kartám, a za půl hodiny jsem měla milou Haničku přečtenou jako knížku. Až mně z toho šel mráz po zádech. Večer jsem jí napsala:

„Jestli chceš vědět, jak jsi na tom, tak mi zavolej.“

Nevydržela a zavolala. Povídám jí:

„Ten chlap, co jsi mu nalítla, je pěknej zmetek. Lže, využívá lidi ve svůj prospěch. Je chytrej, ale vypočítávej, a tebe to zničí.“

„Máš pravdu, Beruško, ve všem mi lhal, už tři měsíce nedělá, živí ho maminka, s nim bych se dostala do větších problému, než mám.“

„A jsou to samé lži, mi vyšlo, musíš přehodnotit svoje svazky.“

„Já vím, že jsem kráva pitomá, celý jsem si to podělala.“

„A víš, proč to bylo? Že jsi šla po penězích.“

Přísahám, že to tam bylo. Karta, která vypovídá o požitkářství, uspokojení a touze po přepychu. Tak jsem v té psychoanalýze pokračovala.

„Jediný, co ti může pomoct, je vrátit se domů, jestli máš ještě kam. Máš tady kartu domova a rodinného života.“

„Já to vím, beruško, právě jsem v autě s Honzou, veze si mně na večeři. Vždyť já jsem se pro samé nervy kolik dní nenajedla. Moc ti děkuju, beruško. Jak já ti jenom poděkuju?“

Můžete namítat, že spoustu věcí jsem si mohla domyslet, ale to, že nalítla sedmilhářovi, řediteli zeměkoule, jsem vážně vědět nemohla. Ale jedno jsem pochopila. Hanička je jako kočka, má sedm životů a přežije všechno. Že jí v budoucnu čekají ještě nějaké trable, protože je falešná jako pětník, jsem jí říct už nedokázala. Však ona si nějak poradí.

Karty sobě a rodině už vykládat nebudu. Začínám se v tomhle směru sama sebe trochu bát. Můj muž to ale bere sportovně. Když mě viděl, jak se trápím s Haničkou a kartama, povídal:

"Teda Jaruško, kdo by to byl řekl, že ani po dvaceti letech se s tebou nebudu nudit: Teď čaruješ, kdo ví, co přijde příště?"



Kritiky



Copyright © 2002 - 2017 EPIKA / Vytvořil Jan Medek