úvod | literární mosty | soutěž Textík | underground | investoři
registrace | přihlášení
Nakladatelství Epika > underground > dilo

Underground

7 děl | 1 kritik
Vysočina
Přihlášen: 28.11.2016 14:42


Zamilovaný blázen






Vloženo: 28.11.2016 14:42 | zobrazeno: 344x | kritik: 2  
Slunce zas praží jak tenkrát to léto,
když mraky si pluly nad bludnou řekou,
paprsky hřály nás hltaly kapky,
v srdci mém to léto vzplanuly zmatky.

Snad mi jen slunce žár přivodil úpal,
snad řeka toulavá pomátla zrak,
když jsem se k poledni u břehu koupal,
přišla tam ona, já zrudl jak rak.

Na břehu v teniskách nevinně stála
dívka jak z vody když vyroste květ,
byla tak půvabná, tiše se smála
a já měl na srdci nejhezčí z vět.

Postůj jen chviličku má vodní vílo
neboj se mě prosím, srdce mi dej,
ne prosím neříkej že je ti líto,
den je tak krásný, tak neodcházej.

Nechci ti ublížit, chci tě mít rád,
za tvoje srdce chci svoje ti dát,
nejdřív mě vyslechni, a pak až suď,
úmysly čisté mám, srdce své vzbuď.

Snad to jen vítr byl, snad letní vedro,
co naše srdíčka ku lásce svedlo,
na cestu společnou, do jedněch dlaní,
na cestu milenců, vedlo nás po ní.

Vše bylo nádherné předlouhý čas,
láska ta zrála nám jak žitný klas,
než-li jsme však mohli úrodu sklidit,
něco se změnilo, začlo se šeřit.

Na naši lásku se temný mrak snesl,
zakryl nám vše to co vedlo nás vpřed,
přivřel nám oči a do srdcí vnesl
smutek a chaos, jak hnisavý vřed.

Jak rád bych vše vrátil o krůček zpátky,
našel tu cestičku ztracenou v šeru,
ze střípků poskládal tu číši lásky
z které jsme tak dlouho chutnali spolu.

Kritiky

Zamilovaný blázen... | 15.01.2017 | Dagmara
Líbí se mi. Je tam vše, co mělo být řečeno. Krásné!

snad řeka toulavá | 23.12.2016 | Aragonit
Dobré. Poslední tři sloky bych vypustil.



Copyright © 2002 - 2017 EPIKA / Vytvořil Jan Medek