úvod | literární mosty | soutěž Textík | underground | projekty | evidence výrobků
registrace | přihlášení
Nakladatelství Epika > underground > dilo

Underground

77 děl | 204 kritik
Zlínský kraj
Přihlášen: 07.06.2018 09:04


Když naši mlátili






Vloženo: 07.06.2018 09:04 | zobrazeno: 93x | kritik: 1  
Když naši mlátili...

Víte, co jsou to žňovky? Žlutozelená, nakyslá jablíčka, která dozrávají v červenci a trhají se v době kolem žní. Pro měkkost slupky a svou šťavnatost jsou tato jablíčka – „štrúdlovky“ velice vhodná na jablkový závin, zejména na tažený. V Násedlovicích na Kyjovsku se pekl hlavně v létě, např. při mlácení obilí.
Když se u nás mlátilo - a před barákem od rána stála mlátička obrácená směrem na mlat, tzn. do dvora – býval zpravidla k obědu králík smažený v trojobalu s bramborami a okurkovým salátem se zálivkou z domácí kyšky. Po obědě se ke kávě podával právě ten výborný maminčin jablkový štrúdl. Na svačinu pak krajíce čerstvého bílého domácího chleba s chutnou tvarohovou pomazánkou, se smetanou a jarní cibulkou. A na zapití hrnek vychlazeného mléka od naší krávy. Oběd i svačina byly pro chlapy, kteří od rána pracovali v horkém a prašném prostředí u mlátičky, velmi osvěžující.

A jak to vlastně bylo se sklizní obilí? Hned jak „svatá Markyta (svátek sv. Markéty se slaví 13. července) hodila srp do žita“ a hospodáři zjistili po obhlídce polí, že je nejvyšší čas je posíct, svázat do snopů a poskládat do mandelů, aby pořádně proschlo, nastal čas mlácení. Za starých časů se mlátilo ručně, tedy cepy, ale v době, o které píši, tzn. v 50. letech minulého století už strojově. Velcí sedláci, majitelé mlátiček, je po vymlácení vlastního obilí půjčovali ostatním – drobnějším zemědělcům, kteří si jejich zapůjčení zaplatili, příp. odpracovali. Dnes je to samozřejmě mnohem jednodušší, kombajny provedou všechny práce přímo na poli.

Já jsem se na mlácení obilí těšila, protože v ten den bývalo u nás v chalupě rušno. Nějaký čas předtím se snopy obilí z pole svezly a před domem naskládaly do stohu. Po ránu byla k domu přivezena velká červená mlátička, putující od souseda k sousedovi, a postavila se před mlat. Brzy nato přišli mlatci, pomocníci z širší rodiny, nebo ze sousedství, a dohodli se na, kdo z nich bude jakou činnost u mlátičky vykonávat. Jeden se postavil ke stohu, házel z něj snopy dalšímu, který nahoře na mlátičce rozvazoval povřísla a podával rozvázané snopy jinému, jenž je strkal dovnitř k vymlácení. Dole již čekal čtvrtý z mlatců, který vymlácenou slámu odebíral a házel ji vidlemi nahoru na půdu, kde ji další ukládal. Všude, na mlátičce i kolem ní, se prášilo, ale na půdě bylo navíc ještě vedro, proto se část střešních tašek, nazývaných u nás křidlice, ze střechy sundávala. Patrně nejdůležitější z pomocníků byl ten „u pytlů,“ přidržující nastavené pytle u otvorů, ze kterých se sypalo vymlácené obilí – i nekvalitní zbytky z mlácení. Po naplnění každý pytel čistého obilí zvážil, zavázal motouzem a odnesl na určené místo do dvora. Samozřejmě se občas u mlátičky objevil též „strojník,“ aby zkontroloval, jestli nespadl řemen apod. a zjednal nápravu.
S mlácením obilí se začínalo časně zrána a končilo kolem páté nebo šesté hodiny večerní. Pak se mlátička přesunula k dalšímu sousedovi, okolo domu i na dvorku se uklidilo, část obilí, zejm. ječmen pro drůbež, byla uložena do „skřichu“, velké dřevěné bedny stojící na dvoře pod šopkou. Zbytek obilí v naplněných pytlích byl připraven k mletí.

Na dokončenou se všem pomocníkům podal přípitek a oni se, unavení a zaprášení, vrátili domů, aby se mohli pořádně umýt a vykoupat. Určitě rádi, vždyť mít prach a osiny z obilných klasů po celém těle nebylo vůbec nic příjemného.

A když pak už bylo všude v dědině vymláceno, těšili se všichni na dožínky. Bývaly spojeny nejen s krojovaným dožínkovým průvodem, ale i s taneční zábavou odpoledne na hřišti a večer v hospodě u Tenorů.
Tyto dobré zvyky byly v minulosti na nějaký čas přerušeny, ale po roce 1989 naštěstí znovu obnoven.

Kritiky

| 09.06.2018 | Špáďa
Mandel, snop, povříslo, skřich či šopka… Ta slova zná už jen bába Žofka… Moc hezky četla se tvoje žňovka.



Copyright © 2002 - 2017 EPIKA / Vytvořil Jan Medek